|
|
Státní zástupce v řízení před soudem
Kotoun, Adam ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Postavení státního zástupce v řízení před soudem Rigorózní práce je zaměřena především na postavení, roli a působnost státního zástupce před soudem. Cílem práce je mimo jiné poskytnout potenciálním čtenářům relevantní informace pro účely dílčí studie nejen soustavy státního zastupitelství, okolností jejího vzniku a vývoje nebo právního zakotvení, ale i zákonem stanovené působnosti, a to jak trestní, tak té netrestní. Primárně je směřováno na trestní působnost státního zástupce v řízení př pohledu platného právního stavu, ale i možných legislativních změn do budoucna. Prostřednictvím tohoto je definována a následně analyzována tato dílčí problematika trestního řízení. Dále je navázáno na některá uvedená úskalí plynoucí z právní úpravy kodexu trestního procesu, která by se v budoucnu mohla stát předmětem legislativních změn v tomto odvětví práva. V širším slova smyslu je poukazováno na tu skutečnost, že by mělo být v celospolečenském zájmu, aby veřejná žaloba vykonávala svou působnost takovým způsobem, který je akceptovatelný ve státech, které podporují doktrínu demokratického právního státu ve 21. století. Práce je rozdělena na dvě základní části. V první kapitole jsou vymezeny některé historické souvislosti důležité pro vývoj veřejné žaloby. Následuje kapitola analyzující jednotlivé modely veřejné žaloby,...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
|
| |
host ::
RSS.